close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Nikdy neříkej nikdy

Afghánistán

21. dubna 2008 v 10:19 |  Referáty
0 Úvod
Afghánistán je země, která člověka může ohromit, okouzlit, ale i znechutit (a to doslova) či udivit. Už dříve jsem se o Afghánistán zajímal (vždy ale z jiného pohledu), tudiž mě již většina věcí "rozhodit" nedokázala. Přesto jsem však byl nemile překvapen tím, v jaké izolaci skutečně Afghánistán je a jak těžko se o této zemi získávají informace (o ekonomických otázkách ani nemluvě). Drtivá většina světových statistiky začíná až Albánií a pokud se již Afghánistán do statistických ročenek dostane, pak jsou u jeho jména v kolonkách buď velmi staré údaje (v lepším případě), nebo zde údaje zcela chybí. Stejně tak je to u cestovních kanceláří. Zkuste najít cestovní kancelář (z kterékoliv vyspělé země), která Vám nabídne cestu do Afghánistánu včetně ubytování a já Vám, jak se říká v pohádkách, dám půl království. Proč to tak je? Proč jsem se dokonce divil, že Afghánistán je řádným členem OSN? Proč většina zemí světa přetrhala s Afghánistánem diplomatické styky? Proč se do Afghánistánu lze dostat jen aerolinkami Saudské Arábie? Proč i český velvyslanec z Afghánistánu v roce 1992 doslova utekl? Proč se za tento rok (zatím) dovezlo z Afghánistánu zboží jen za 12 mil. Kč? A proč mi dokonce ani na ministerstvu zahraničí nemohou poskytnou údaje, které bych rád ve své práci použil?
Snad se mi podaří na tyto, ale i jiné otázky, odpovědět ve zbytku práce (především pak v první obecné části).
1 Všeobecná část
Začnu poněkud nevšedně a podívám se na to, jak uvádí téma "Afghánistán" některé zajímavé publikace. Tak například v Ottově slovníku naučném se můžeme na úvod dočíst toto: "Afghánistán (země Afghánů) jmenuje se knížectví (emirát) v západní Asii mezi Rusí k severozápadu, Persií k západu, Belúdžistánem k jihu, Indií k východu a Buchárou k severu, mezi 28st.45' - 37st.15' s.š. a 60st.55' - 74st 45' (od Greenw.).

Malá československá encyklopedie (mimochodem 5 svazků po 900 stranách - proč malá?) pak si nemůže odpustit trochu toho "politického pohledu": "Afghánistán - Afghánská demokratická republika, Džamhurijati demokratíki Aghánistán - vnitrozemský stát v jz. Asii......uhájil nezávislost proti útokům britského impéria a v současnoti, za pomoci zejména SSSR (?? nebyla snad SSSR - Afghánská válka?), překonává hospodářskou a technickou zaostalost".
A co na Afghánistán říká kniha Všechno o Zemi od Reader´s Diggest Výběru?
"Afghánistán - i po tisíciletých bojích jsou vyhlídky na mír v této divoké hornaté zemi stále v nedohlednu. Přesto je Afghánistán, protkaný a obklopený majestátními horami, strategickým místem asijského kontinentu".
Nejenže jsou tyto úryvky, dle mě, poměrně zajímavé, ale hlavně vždy ukazují na jeden z mnoha důvodů proč se Afghánistán nachází nyní v tak trystní situaci. K tomu se ale dostanu později. Nyní bych se zaměřil na historii a geografické údaje o této zemi.
1.1 Historie Afghánistánu
Dějiny moderního Afghánistánu se datují od poloviny 18. Století, kdy kmenový náčelník Ahmadšáh založil roku 1747 jednotný stát na většině území dnešního Afghánistánu. Téměř celé 19. Století byla země pod velkým tlakem carského Ruska na severu a Britské Indie na ýchodě. Podezření, že afghánští vládci dávali přednost Rusku, vedlo k prvním dvěma afghánským válkám s Británií (1838-1842 a 1878-1880). Britská vojska byla v obou případech poražena, ale v roce 1880 prosadila Británie smlouvu, která ji zajišťovala kontrolu nad důležitým průsmykem Chajbar. Vyvoláváním nepřátelství mezi Ruskem a Británií se Afghánistánu podařilo uchovat nezávislost vlastně po celou dobu své existence - byť pod britským vlivem.
V roce 1919 vnikl emír Amánulláh do Indie poté, co byla zamítnuta jeho žádost o úplnou nezávislost. Po nerozhodných bojích (třetí afghánská válka) byla nezávislost v roce 1921 potvrzena. V roce 1926 se nechal emír Amánulláh prohlásit za krále. Afghánistán zůstal v obou světových válkách neutrální, ale vztahy s Pákistánem jsou napjaté od rozdělení Indie a vyhlášení nezávislosti Pákistánu, protože Afghánci chtěli k zemi přičlenit provincii na severozápadní hranici obývanou Paštuny.
V roce 1973 byl státním převratem svržen král Muhammad Záhir. Po takřka padesáti letech monarchie byla vyhlášena republika a prezidentem se stal Muhammad Davúd. O pět let později byl zavražděn při druhém převratu, který nastolil marxistickou vládu Muhammada Rarakího. V září 1979 byl Tarakí dalším převratem svržen a zavražděn a prezidentem se stal Háfizulláh Amín. Vzhledem k silné opozici venkova si vláda brzy uvědomila, že se může udržet u moci pouze s pomocí SSSR. Sověti žádosti rádi vyhověli, čímž začala černá doba dnešního Afghánistánu. V prosinci 1979 vnikli sovětští vojáci do země, sesadili Amína a na jeho místo dosadili Babraka Karmala (do té doby velvyslanec v Československu!!). Ten byl v květnu 1986 nahrazen Muhammadem nadžíbulláhem, generálním tajemníkem Lidově demokratické strany Afghánistánu.
Soupeření mezi klany a jejich neustálá připravenost k boji dostaly nový impulz. Země byla rozdělena mezi přívržence marxismu, podporované sovětskou armádou, a bojovníky hnutí odporu, kteří představovali nelítostnou, i když nekoordinovanou opozici. Někdy bojovali i sami mezi sebou. O Vánocích 1979 přišla sovětská vojska, aby (jak jsem zmínil dříve) podpořila slabou marxistickou vládu. Poté zůstala v zemi a čelila partyzánské válce hrdých domorodců, zvyklých už od dětství zacházet s puškou a přivyklých krvavým potyčkám a kmenovým válkám. Jen dvě věci kmeny sjednocovaly: všichni byli muslimové a byla to jejich země. I když Sověti měli moderní zbraně, nemohli kontrolovat celé území a po devíti letech tvrdých bojů odešli. Při válce se Sověti spoleháli hlavně na bombardování a pozemní odstřelování, ale výsledkem bylo vždy pouze dočasné stažení partyzánů. Sověti pak rozšířili odstřelování i na zemědělské oblasti. Pole, skladiště i stáda byly zničeny do té míry, že v některých oblastech se objevila aktuální hrozba hladomoru (a ta trvá do teď - díky suchu či občanské válce). Po 9 letech bojů, kdy se stal Afghánistán opravdou jednou velkou troskou, byla v roce 1988 v Ženevě uzavřena "Smlouva o Afghánistánu". Ta nařídila 140 000 vojákům ze SSSR z Afghánistánu odejít - poslední z nich 15. února 1989.
Vítězní mudžáhidové (účastníci džihádu - svaté války - proti SSSR) vyhlásili 18. Dubna 1992 Islámský stát Afghánistán. V prosinci stejného roku mudžáhidové zvolili Burhánuddína Rabáního afghánským prezidentem. Avšak ani tato vláda nevydržela dlouho a stabilita státu je tak v nedohlednu. Po těchto událostech se totiž na scénu dostává fundamentalistické hnutí Taliban, které nyní ovládá téměř celý Afghánistán. Důsledky a následky vlády ortodoxních vyznavačů islámu jsem zmínil již dříve.
1.2 Geografické údaje
Afghánistán - oficiální název je Islámský stát Afghánistán (hnutí Taliban používá od roku 1997 název Islámský emirát Afghánistán) - je vnitrozemský stát v jihozápadní Asii. Nejkrátší vzdálenost k moři (Arabské moře) je přibližně 300 km.
Jeho rozloha je 652 225 km2 (zajímavé je, že ještě Malá československá encyklopedie uvádí rozlohu jen 647 467 km2). Jeho sousedy jsou v této nehostinné části světa Pákistán, Tádžikistán, Írán, Turkmenistán Uzbekistán a Čína (viz. obrázek č.1).

(Obrázek č. 1)

Nejdelší hranice má Afghánistán s Pákistánem. Opět uvedu malou perličku. Dva aktuální důvěryhodné zdroje uvádí zcela odlišné údaje o délce hranic s Pákistánem - encyklopedie Britanica uvádí délku hranic s Pákistánem 1 810 km, zatímco portál CountryWatch 2 430 km. I z této maličkosti lze vyvodit, jak málo svět o Afghánistánu ví - dokonce se tvrdí, že velká část území tohoto státu je dosud nepropádána. Každopádně v následující tabulce (viz tabulka č. 1) uvedu délku hranic s ostatními státy (zdroj - CountryWatch.com).


Sousedící stát Délka hranice
Pákistán 2 430 km
Tádžikistán 1 206 km
Írán 936 km
Turkmenistán 744 km
Uzbekistán 137 km
Čína 76 km


(Tabulka č.1)

Velmi podstatnou roli hraje v otázce Afghánistánu nejen jeho poloha, ale také jeho povrch. Afghánistán je totiž vyloženě horskou zemí s velmi členitým povrchem. Přesto se dají v Afghánistánu (podobně jako např. v pouštích oázy) najít i ve vysokých horách skrytá zelená údolí, která pak hostí nefalšované afghánské vesničky, do kterých se rozhodně návyky západních civilizací jen tak nedostanou. Celých 33 % plochy státu leží mezi 1 800 - 3000 m n.m. a 10 % země je výše než 3000 m n.m. Od severovýchodu k jihozápadu se táhne horská soustava Hindúkuše, nejvyššího pohoří v Afghánistánu, jehož vrcholy přesahují 7 000 m n.m. (nejvyšším je na pákistánských hranicích Nošak - 7 492 m n.m.) Pohoří Hindúkuš tak tvoří ohromnou přírodní bariéru, díky které je Afghánistán izolován nejen "diplomaticky", ale zčásti i geograficky. Nemalou důležitost má proto pro stát Chajbarský průsmyk, kterým vede cesta do Pákistánu a je odtud přístup také do bývalých sovětských republik - Tádžikistánu, Uzbekistánu či Kazachstánu (Pravdou ovšem je, že v dnešní době mají z této skutečnosti tyto státy spíše obavu, a to díky rozšiřování Islámu do těchto zemí právě z Afghánistánu).
Už z charakteristiky povrchu je patrné, že země rozhodně nenabizí ty nejlepší podmínky pro nějaké výraznější aktivity. Jednak jde o naprostou nedostupnust některých oblastí, dále o to, že většina státu leží na velmi suchém a neúrodném území (na jihu a jihovýchodě jsou převážně pouště - např. Registan a Margo). Nejúrodnější místo země je tak jednoznačně na severu podél řeky Amudar´ji (pramení na ledovcích Pamíru), která zde tvoří hranici s Uzbekistánem a Tádžikistánem. Zajímavé na afghánských řekách je to, že jen jejich mizivá část patří k nějakému světovému rozvodí. Do moří či oceánů se tak dostává jen několik málo řek na východě země. Z nich je nejdůležitější Kabul, která vtéká do Indu a díky němu dále do Indického oceánu. Drtivá většina řek tak končí svou pouť ve vnitrozemských jezerech, nebo vysychají v písečných pouštích či v solných oblastech Goude zíre. Přesto jsou řeky v mnoha místech velmi významným dárcem života. K těm významějším mohu zařadit např. ještě Helmand, Hari či Farrahrud. K lepšímu přiblížení právě napsaného přidávám další dva obrázky (viz. obrázek č. 2 a 3).


(Obrázek č. 2 - Horopis země)


(Obrázek č. 3 - Hory, řeky, pouště)

Jak jsem se již zmínil dříve, ani s podnebím "to Afghánistán nevyhrál". To je ovlivněno zejména polohou a povrchem státu. Je tedy vnitrozemské, suché a velmi proměnlivé. Navíc existuje několik jakýchsi regionálních variací podnebí. Velké rozdíly panují hlavně mezi severem a jihem. Klima severovýchodu je subartické (hlavně díky velké nadmořské výšce), což přináším obyvatelům velmi tvrdé, studené a suché zimy. Pohoří na hran
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama